Přihlášení



Chris Day, průkopník ve veterinární medicíně

Chris Day, průkopník ve veterinární medicíně

V 71 letech má Chris Day, veterinární homeopat a prezident britské asociace veterinárních homeopatů (British Association of Homeopathic Veterinary Surgeons), za sebou kariéru trvající skoro pět desetiletí. Na základě toho, že díky homeopatii úspěšně vyléčil bezpočet zvířat, že začal publikovat a vytvořil homeopatický kurz, vysvětluje, proč je alternativní léčba stále hnací silou jeho života.

Co Vás vedlo k tomu, že jste se začal zajímat o homeopatii a začal jste praktikovat veterinární homeopatii?

Oba mí rodiče byli veterináři, takže od svých pěti let jsem s nimi trávil veškerý volný čas studiem veterinární medicíny. Zahrnovalo to vybalování léků, jejich ukládání, ale také studium jejich příbalových letáků. Viděl jsem, jak staré léky na trhu mizí a jsou nahrazovány jinými. Když mi bylo deset let, odjeli jsme do Německa seznámit se s našimi německými příbuznými. Ukázalo se, že vrstevníci mých rodičů jsou homeopatičtí lékaři. Byl jsem tím tehdy zcela pohlcen, protože se tato metoda zdála téměř troufalá. Neshodovala se s žádným paradigmatem, které jsem do té doby znal, ale připadala mi velice efektivní. Má matka začala studovat homeopatii v rámci své veterinární praxe a já jsem začal léčit své akutní problémy pomocí homeopatie – mé okolí bylo fascinováno tím, jak jsem se zvládal léčit z nemocí a zranění, které byly částečně důsledkem toho, že jsem byl nadšený hráč rugby. V 18 letech jsem začal studovat veterinární medicínu na univerzitě v Cambridge a jako hobby jsem četl knihy Boericka a Tylera.

Myslel jsem si, že až se stanu veterinářem, budu používat homeopatii v omezeném rozsahu, jako to dělala moje matka. Když jsem se na rok odstěhoval do Burnley, než jsem se připojil k veterinární praxi svých rodičů, říkal jsem si, že to s touto metodou nemohu příliš přehánět a vybíral jsem si pouze případy, které byly na první pohled zřejmé: „Já jsem Sulfur“ nebo „já jsem Calcarea carbonica“. Také jsem používal homeopatii v případech, u nichž konvenční přístup nikam nevedl. Úspěchy, kterých jsem dosahoval, ale byly úžasné a tak mi došlo, že tuto metodu musím používat víc, protože funguje. V roce 1986 vzniklo „Centrum alternativní veterinární medicíny“. Po těchto službách byla taková poptávka, že jsem jim musel vyhradit samostatný prostor. Také jsem převzal praxi po svých rodičích, kteří odešli do penze. Obojí se ale nedalo zvládnout, takže jsem se nakonec věnoval pouze tomu, co jsem miloval.

Jaké zdravotní problémy u zvířat jsou podle vás nejlépe léčitelné homeopatií?

Aby mohla homeopatie dobře fungovat, musí u zvířete existovat léčebný mechanismus, takže za určitých podmínek můžeme vyléčení vyloučit. Například, jestliže došlo k poškození ledvinové tkáně, tělo nemá žádný mechanismus, kterým to opravit. Ale s čímkoliv, pro co tělo má mechanismus, s tím pomoci můžeme. Homeopatie je fenomenální při první pomoci, při léčbě akutních a chronických onemocnění a jako podpůrná terapie po chirurgii.

Jeden z mnoha případů, na které často vzpomínám je ten, kdy mě zavolali ke koni, který měl opravdu hrozivou ránu. Měl oteklou nohu a nebyl schopen pohybu. Rána byla zašitá a obvázaná, byla mu opakovaně podávána antibiotika, ale nic nepomáhalo. Když jsem přijel na místo, majitel a ošetřující veterinář mluvili o eutanázii. Přestali jsme s podáváním antibiotik a s vymýváním rány a přešli pouze na homeopatii. Zotavení koně bylo naprosto úžasné. Takových případů je spousta, ale nepřikládá se jim žádný význam, protože prý nejsou prokazatelné. To považuji za velmi nešťastný přístup.

Jste velmi známou osobností ve veterinární homeopatii. Máte 46 let klinické praxe. Co je pro vás hnací silou a inspirací?

Nadchlo mě, když jsem viděl, jak úspěšná může být homeopatická léčba a mylně jsem se domníval, že konvenční svět má o tuto metodu zájem. Proto v té době bylo mým úmyslem “normalizovat” homeopatii. Publikoval jsem knihy, protože po nich byla poptávka a zapojil jsem se do mnoha projektů. Stál jsem u zrodu BAHVS – British Association of Homeopathic Veterinary Surgeons a také Fakulty veterinární homeopatie. Připravoval jsem kurzy a výukové normy, studijní osnovy a zkušební plány. Byl jsem prvním děkanem této fakulty. Stal jsem se průkopníkem online zkoušek veterinární homeopatie v Austrálii.

Jsem veterinář a mou hlavní povinností je péče o dobro mých pacientů. To je mou hnací silou. Čím víc mohu udělat pro svého pacienta, tím lépe. To bylo také důvodem, proč jsem se začal zajímat o akupunkturu, bylinky, chiropraxi, výživu, práci s laserem a používám je ve své každodenní praxi. Vše má jediný cíl - abychom našim pacientům mohli poskytnout lepší péči. Neznamená to, že bych nepoužíval léky, pokud je to potřeba, ale víme, že s přírodní medicínou můžeme dosáhnout daleko větších úspěchů než s alopatickými léky. Klasické léky ve své praxi téměř nevyužívám.

Téma snižování spotřeby antibiotik v zemědělství se nedávno projednávalo i ve sněmovně. Jak se k tomu stavíte vy?

Nejsem proti používání antibiotik, každý lék má své opodstatnění. Pokud se ale někomu daří praktikovat medicínu bez používání antibiotik, myslím si, že to je směr, kterého bychom se měli držet. Nemá smysl antibiotika zatracovat úplně, ale měli bychom se snažit antibiotikům v určitých oblastech zcela vyhnout a tím snížit jejich celkovou spotřebu. Když zvážíte, že jsem poskytoval několik let veterinární služby velkým mléčným farmám prakticky bez použití antibiotik a jiných alopatických léků, naskýtá se otázka, jestli jsou v této oblasti vůbec nutné. Farmáři by mi nezaplatili, kdybych neléčil efektivně.

Na téma veterinárních homeopatů se hodně diskutuje od té doby, kdy RCVS-Royal College of Veterinary Surgeons vydala své prohlášení o homeopatii. Jaký je váš názor na tuto situaci?

Tento výrok byl publikován bez předchozí konzultace a nevím o tom, že by v radě RCVS v té době byl někdo kompetentní se k této problematice vyjádřit. Prohlašují, že neexistují důkazy podporující homeopatii a žádné vědecké podklady k této metodě. Nezabývali se ale důkazy, které jsme jim poskytli my anebo je jednoduše ignorovali. Mylně tvrdí, že v homeopatické medicíně neexistují důkazy.

Tvrzení RCVS je přímým útokem na právo veterinárního lékaře předepisovat léky podle svého nejlepšího svědomí a vědomí a na základě svých zkušeností. Mnoho klientů pocítilo výhody homeopatické léčby u nezvladatelných případů a přejí si i nadále využívat homeopatii jako šetrnou léčbu první volby bez nežádoucích účinků alopatické léčby. Tohle není riziko porušení welfare zvířat, jak tvrdí RCVS, protože klienti ani veterináři neodmítají použití jiných léků, když je to třeba. Kdyby stanovisko RCVS bylo vymahatelné, upřelo by to zvířecím pacientům možnost homeopatické léčby.

---

Poznámka překladatele: Stanovisko vydané radou RCVS 2.11.2017 jako odpověď na množící se dotazy ohledně používání alternativní medicíny a homeopatie ve veterině.

“Homeopatie existuje bez známého důkazu o jejím použití. Mimoto není založena na řádných vědeckých zásadách. Za účelem ochrany welfare zvířat, pokládáme takovou léčbu spíše za doplňkovou, ne jako alternativu k léčbě, která je založena na důkazech. Je důležité chránit welfare zvířat spojené s péčí veterinárního lékaře, stejně jako důvěru společnosti v tuto profesi a to, že žádná léčba, která není opřena o uznanou na důkazech založenou metodu, nenahrazuje metody, které jsou.

(“Homeopathy exists without a recognised body of evidence for its use. Furthermore, it is not based on sound scientific principles. In order to protect animal welfare, we regard such treatments as being complementary rather than alternative to treatments for which there is a recognised evidence base or which are based in sound scientific principles. It is vital to protect the welfare of animals committed to the care of the veterinary profession and the public’s confidence in the profession that any treatments not underpinned by a recognised evidence base or sound scientific principles do not delay or replace those that do.”)

Jak se veterinární homeopatické společenství postavilo k tomuto prohlášení?

Velkou spoustu lidí to vyděsilo. Znám člověka, který se své homeopatické praxe musel vzdát v důsledku tlaku, který byl na něj vyvinut po vydání tohoto prohlášení. Někteří lidé jsou nyní mnohem opatrnější v tom, co dělají a je spousta takových, kteří výrok RCVS berou až příliš vážně. Smutné je, že toto stanovisko povzbudilo mnoho veterinárních lékařů v agresivním chování vůči homeopatii.

Musím přiznat, že zveřejnění tohoto prohlášení mě pobouřilo. Je to popření mých odborných znalostí, podceňování mých zkušeností a vrhá to špatné světlo na mou klinickou odbornou způsobilost. Přesto ale věřím tomu, že mou hlavní povinností je zajistit pohodlí a zdraví svým pacientům a budu to tak dál dělat podle svého nejlepšího svědomí.

Jak na prohlášení reagovala veřejnost?

Podpora veřejnosti byla obrovská. Je mnoho lidí, kteří jsou zapáleni pro homeopatii a jiné alternativní přístupy a ti byli tímto tvrzením naprosto znechuceni. Tito lidé totiž zažili u svých mazlíčků nežádoucí účinky alopatické léčby nebo to, že pro ně konvenční medicína nefungovala vůbec. Pak našli homeopata, který věc vyřešil.

Jak si myslíte, že by se situace s RCVS měla vyvíjet dál?

Jsme ve složité situaci, kdy nás označili za viníky a my se to snažíme vyvrátit. Takto ale britská justice nefunguje. Byl bych rád, kdyby RVCS své prohlášení stáhla a došlo k dialogu a korektnímu jednání s BAHVS.

Během nedávné debaty na toto téma ve sněmovně se ministr životního prostředí vyjádřil takto: “....Royal College of Veterinary Surgeons není oprávněná vydávat rozhodnutí ohledně veterinárních léčiv nebo postupů léčby.”

Vidíte to jako pozitivní krok vpřed?

To už něco znamená, že? Všichni se chovají velice politicky, opatrně a nejednoznačně, ale dle mého to znamená, že RCVS jednala mimo své pravomoce. RCVS prohlašuje, že má právo bránit pohodu a zdraví zvířat a myslí si tedy, že na to pravomoce má. To je sice pravda, ale ve zcela jiném kontextu. Panuje zde velká rozporuplnost názorů. Bylo by konstruktivní, kdyby RCVS viděla jak homeopatie funguje v praxi. Veřejně jsem k tomu vyzýval už před mnoha lety.

Jak se to podle vás bude dál vyvíjet?

Věřím, že se situace za nějakou dobu uklidní, všechno se to srovná, homeopatie znovu získá své místo a veterinární lékaři se o ni znovu začnou zajímat. Většina z nich má snahu dělat pro své pacienty to nejlepší a když uvidí, že existuje další terapeutický přístup nad rámec konvenčních metod možná dají homeopatické léčbě šanci.

Zdroj: magazine.britishhomeopathic.org/issue/2018/02/a-pioneer-in-veterinary-medicine.html

Překlad: MVDr. Vendula Hubáčková

Členství v HLA
Online
přihláška
Homeopatické vzdělávání garantované HLA, nejbližší vzdělávací akce:

Kontakt

Homeopatická Lékařská Asociace, z.s.
Národní 11
Praha 1 110 00
Česká republika mapa

Telefon:
+420 773 686 002

Email:
info@hla-homeopatie.cz