Problematika antibiotické rezistence očima lékařů

Problematika antibiotické rezistence očima lékařů

Poslední léta výrazně vzrostl počet případů úmrtí spojených s odolností antibiotik. Co tento nebezpečný vývoj znamená pro lidi i zvířata?

Ta čísla začala vzbuzovat obavy. V roce 2015 v Evropské unii zemřelo 33.000 lidí nakažených bakteriemi rezistentními vůči antibiotikům. K tomuto závěru došla jedna aktuální studie ze Švédska. Počet případů úmrtí v posledních letech značně vzrostl a s velkou pravděpodobností bude dále ještě rychleji růst. Tím se samozřejmě pro jednotlivce zvyšuje riziko, že přijdou do styku s takovými původci nákazy, vůči nimž už žádné antibiotikum není účinné.

Také pro zvířata nakažená takovými multirezistentními bakteriemi pak často neexistuje žádné účinné antibiotikum. Zde bych chtěla jako příklad uvést svou kazuistiku koně s komplikovaným hojením rány v důsledku bakterií rezistentních vůči antibiotikům. Pomocí homeopatického léku se rána rychle zahojila. Vedle kazuistik existují samozřejmě také studie s nejvyšší úrovní kvality důkazů, které ukazují účinnost homeopatie při bakteriálních infekcích.

V Rakousku je kvalita pitné vody vysoká a jsou stanoveny hygienické podmínky v zemědělství i v průmyslu. Jakou cestou se k nám tedy dostávají původci choroby a bakterie rezistentní vůči antibiotikům?

Rezistentní bakterie se k nám mohou dostat prakticky přes všechny potraviny – přes rezidua antibiotik v mase zvířat, kterým byla předtím podána, ale také přes zeleninu a pitnou vodu. Bylo prokázáno, že v listech salátu nebo v zrnkách obilí lze nalézt antibiotika nebo produkty jejich odbourávání, které rostliny přijímají prostřednictvím svých kořenů. Také v medu lze najít zčásti dokonce více antibiotických látek než v mase, protože nemohou být odbourány. Touto cestou se bakterie dostávají nejen do člověka, ale také do zvířat. Problematika reziduí antibiotik je další argument pro homeopatickou léčbu zvířat, neboť homeopatickou léčbou je možné omezit podání antibiotik na nutné indikace. V důsledku toho se jejich případná rezidua v živočišných výrobcích, rostlinách a pitné vodě minimalizují.

Evropská komise ve svém nařízení týkajícím se ekologické produkce výslovně doporučuje podávání homeopatických léčivých přípravků v ekologickém zemědělství. Do jaké míry je homeopatie schopná pomoci řešit problém antibiotické rezistence?

V Evropském akčním plánu pro zdraví je požadována maximální redukce používání antibiotik, protože nesprávná, popřípadě nedůvodná léčba antibiotiky velice přispívá k vzniku rezistence. Právě v tomto bodě se dostávají ke slovu homeopatie a také jiné komplementární metody léčby jako fytoterapie, protože léčba tohoto druhu posiluje imunitní systém a podněcuje samoléčebnou sílu, aby se s viry a bakteriemi sama vypořádala, nebo byla vyzbrojena proti opakované nákaze. Evropská komise rovněž uvádí komplementární medicínu jako jeden z možných výchozích bodů pro řešení problematiky odolnosti antibiotik vůči bakteriím, požaduje v této oblasti výzkum a nabízí příspěvky na jeho financování.

Ekologické zemědělství nyní zažívá zejména v Rakousku jednoznačně rostoucí trend. Ekologičtí zemědělci chovající užitková zvířata však v nařízení EU o ekologické produkci dostali pokyn, aby za určitých podmínek nechali svá zvířata nejprve léčit homeopaticky, fytoterapií atd. a aby až potom přistoupili k léčbě konvenčními léky, jako jsou antibiotika. Rakousko proto potřebuje více zvěrolékařů, kteří budou vzdělaní v oborech integrativní medicíny. Základy musí být položeny na univerzitě. To také požaduje nedávno vydané stanovisko Rakouské komory veterinárních lékařů.

Existují již studie, které dokládají účinnost homeopatie, a tak podporují komplementární, popř. alternativní podání homeopatických léků místo antibiotik?

Z výzkumu v oblasti zdravotní péče můžeme mimo jiné zmínit zajímavý výzkum z Velké Británie. Za rok 2016 byly porovnávány počty předepsaných antibiotik u všeobecných lékařů se vzděláním v komplementární medicíně a bez něj. Ukázalo se, že lékaři s doplňujícím vzděláním předepisovali antibiotika v menší míře. Výsledky hovořící ve prospěch homeopatie byly ukázány také ve studii homeopatické léčby akutních zánětů horních cest dýchacích. Příznaky zmizely rychleji, antibiotika byla nasazena v méně případech a vyskytlo se méně vedlejších účinků.

Navíc existují studie, které ukazují, že homeopatické léky jsou účinné při léčbě bakteriálních infekcí – jak společně s antibiotiky, tak i jako samostatná léčba. V randomizované, dvojitě zaslepené studii kontrolované placebem byl sedmdesáti pacientům s těžkou sepsí podán – navíc k standardní léčbě – homeopatický lék, nebo placebo. 180 dnů po začátku léčby byla míra přežití ve skupině léčené homeopaticky statisticky významně vyšší než ve skupině, které bylo podáno placebo.

Také ve veterinárním lékařství jsou k dispozici údaje – v randomizované, dvojitě zaslepené studii kontrolované placebem o homeopatické léčbě průjmu, který u selat vyvolala Escherichia coli. Zde se ukázalo, že v homeopaticky ošetřené skupině onemocnělo průjmem způsobeným bakteriemi významně méně selat. Navíc byl stupeň závažnosti onemocnění nižší a průjem – pokud se vyskytl – trval kratší dobu.

Světová zdravotnická organizace v roce 2019 opět vyhlásila Světový antibiotický týden (World Antibiotic Awareness Week), aby upozornila na rostoucí problém s rezistencí. Co však může jednotlivec udělat pro sebe a své okolí, aby předcházel vzniku antibiotické rezistence?

Důležitá je osvěta pacientů nebo majitelů léčených zvířat, kteří až příliš často vyžadují léčbu antibiotiky. Na vině samozřejmě nejsou pacienti, ale my – lékaři a zvěrolékaři. Tři čtvrtiny všech antibiotik jsou předepisovány v jiné než stacionární péči a často tak, že nejde o bakteriální infekci nebo není naléhavé antibiotika podat. Ve veterinární medicíně se celosvětově vychází z toho, že antibiotika jsou v polovině případů podána nesprávně nebo bez důvodu. Mnohá onemocnění z nachlazení jsou vyvolána viry, proti nimž antibiotika nejsou účinná. Je na nás lékařích a veterinářích, abychom informovali své pacienty a majitele zvířecích pacientů o tom, při jakých onemocněních a jakým způsobem je nutné antibiotika podávat a dále o možnostech léčby komplementární medicínou, jako je homeopatie.

Rovněž je třeba mluvit o preventivních opatřeních týkajících se hygieny, zdravé výživy, pravidelného pohybu atd. Důležitým bodem je navíc správné dávkování a délka podávání antibiotik. Velký význam má také výběr správné účinné látky, která může být zjištěna cíleným laboratorním vyšetřením (antibiogramem).

Na závěr je třeba zmínit, jak musí lékaři, zvěrolékaři a lékařské a veterinářské fakulty postupovat, aby byla možná co nejlepší integrativní lékařská péče o všechny pacienty a aby zároveň bylo možné co nejlépe bojovat s problémy, které přináší antibiotická rezistence:

1. Využití integrativní medicíny a veterinární medicíny jako doplňku k široké základně klasické medicíny.
2. Ukotvení oboru integrativní medicína, popř. komplementární medicína v akademickém vzdělání na lékařských a veterinářských fakultách.
3. Postgraduální pokračující a rozšiřující vzdělání poskytované etablovanými spolky, organizacemi a univerzitami ve větší míře než dosud.
4. Interdisciplinární spolupráce mezi lékaři, popř. zvěrolékaři bez předsudků.

Zdroj: https://www.homoeopathie-verstehen.at/allgemein/dr-weiermayer-dr-zauner-antibiotikaresistenzproblematik/?fbclid=IwAR3cekzxJkjTdtJCC280_LamrnZFBKVewNaG-1YZLGq78MxlVV4bFeHhK1o