"Co si vyzkoušíš, to máš!"

"Co si vyzkoušíš, to máš!"

Co Vás přivedlo ke studiu veterinární medicíny?

Mám přísnou maminku, která mi stále říkala, že jestli se nebudu učit, tak půjdu kydat hnůj. Když mě pak chtěla přihlásit na gymnázium, naštvala jsem se a přihlásila jsem se na střední veterinární školu. Tam mě chytil zájem o zvířata, bavilo mě chodit na praxi k veterinářům a užívala jsem si, že mohu nahlédnout do tohoto oboru. Po letech studia jsem si však musela přiznat, že mám větší ambice a že pro mě střední vzdělání nebude dostačující. V tu dobu jsem začala chodit na praxi k jednomu veterináři a moc se mi ta práce líbila. Začala jsem přemýšlet o tom, že bych zůstala pracovat jako zdravotní sestra. Nakonec jsem si řekla, že to na Veterinární fakultu zkusím. Dostala jsem se na ni na první pokus a přes různé peripetie se mi studium podařilo dokončit.

Splnilo studium Vaše očekávání?

První dva roky mi nejvíce vadilo, že jsme si nemohli sáhnout na zvíře. Byla jsem ze střední školy zvyklá již se zvířaty pracovat, osahat si je, ale na vysoké škole jsme se první dva roky učili pouze teorii. Velmi mi chyběla praxe. To se naštěstí časem zlomilo.

Jaká byla Vaše cesta k homeopatii?

Ve 4. ročníku jsme měli přednášku MVDr. Marečkové o homeopatii, která mě naprosto dostala. Díky ní jsem se rozhodla, že rozšířím své vzdělání i o homeopatii a hned jsem se (nejen já) přihlásila na studium mezinárodní školy klinické homeopatie CEDH. Ve finále jsem zkoušky z dvouletého studia CEDH dělala ještě před ukončením studia na VŠ.

Splnilo studium homeopatie na škole CEDH Vaše očekávání?

Nadšení z lektorů této školy bylo úžasné. Díky studiu CEDH jsem se setkala s opravdu skvělými lidmi. Časem jsem začala navštěvovat i specializační veterinární semináře, kde jsem potkala veterinární lékařku MVDr. Švaříčkovou. Spolupráce s ní mě přesvědčila, že homeopatie má ve veterinární medicíně své místo. Byla jsem tak nadšená, že jsem homeopatii nabízela všem!

Jak se Vám podařilo zakomponovat homeopatii do veterinární praxe?

Po škole jsem nastupovala na zaučení k vesnickému lékaři, který má standardní veterinární ordinaci a k tomu ošetřuje velká zvířata. První půl rok byl velmi náročný. Navíc můj lékař odjel 14 dní po mém nástupu na dovolenou. Vzhledem k tomu, že je „starý“ praktik, razí heslo: „Co si vyzkoušíš, to máš“ a nechal mě v tom vykoupat. V té době jsem používala zejména klasickou medicínu a formou doplňkové medicíny jsem míchala homeopatické směsi.

Přijali majitelé Vašich pacientů homeopatii ve veterinární ordinaci?

Bylo to dost náročné. Spousta majitelů zvířat není lékaři schopna poskytnout tak podrobné informace o průběhu zdravotního stavu jejich „mazlíčka“ jako jsme toho schopni u lidí. Přesto jsem postupně homeopatii do své praxe čím dál víc přidávala. Přišlo mi například divné, dávat fenám na falešné laktace hormony. Volila jsem raději homeopatickou cestu. Navíc klienti byli u této diagnózy ochotni naslouchat. U ostatních diagnóz to bylo složitější. Homeopatii jsem volila jen jako podporu klasické terapie.

Co na to říkal Váš lékař-zaměstnavatel?

Řekl mi, že je to můj boj. Že mi homeopatika platit nebude. Nicméně časem jsme si udělali v ordinaci slušnou zásobu zejména vícesložkových homeopatik, které je schopen dát pacientovi i on. Po pěti letech spolupráce zde navíc vnímám velký posun. Můj lékař (zaměstnavatel) léčil psa, který měl problémy v oblasti pánve. Klasicky ho vyšetřil, poslal ho na další diagnostiku, kde nic nenašli a řekl, že on s ním již nic nezmůže. Paní s pejskem nabídl, že je objedná ke mě na homeopatii. Problém jsme vyřešili kombinací homeopatie a chiropraxe a dnes ten pes chodí sám a nemá žádný problém.

Mezitím jste ale otěhotněla...

Ano a přestala jsem pracovat v terénu. Po mateřské jsem se však k homeopatii vrátila a začala jsem ji dělat více. Mezi mými pacienty se navíc objevily maminky s dětmi z mateřského centra. Pak jsem se zviditelnila přes Svět homeopatie. Díky poradně a článkům si mě našla již spousta lidí, kteří chtějí homeopaticky léčit svá zvířata.

Jak dnes zvládáte veterinární-homeopatickou praxi v kombinaci s péčí o děti a domácnost?

Je to velmi náročné. Homeopatii dělám v rámci klasické praxe. Nemám ale bohužel dostatek času na dlouhá homeopatická sezení. Přesto pracuji s homeopatií v ordinaci stále více. Je o ni stále větší zájem.