Přihlášení



Elisa Godardová – Pacient 2.0 – Pacient zítřka – kongres CEDH 2021

Elisa Godardová – Pacient 2.0 – Pacient zítřka – kongres CEDH 2021

„Jak bude vypadat pacient zítřka?“ pokládá Elisa Godardová první z mnoha otázek ve svém vystoupení na kongresu CEDH v Paříži. Nečekejte filosofování ani psychoanalýzu, která vám nabídne perspektivní vizi. Bude to pokus o analýzu budoucnosti.

Něco mezi utopií a dystopií. Podíváme se spolu, jak by mohl vypadat zítřek, a budeme vtaženi do něčeho závratného, protože pacient zítřka je již v dnešních dnech velmi přítomen. Elisa Godardová analyzuje futuristické vize několika různých výzkumných center, které se snaží předpovědět, jak by to mohlo vypadat po roce 2030.

Jaký tedy bude pacient po roce 2030?

Zpomalte, zastavte se a rozhlédněte se kolem sebe. Pozorujte, jak to vypadá dnes, a poté se ve svých myšlenkách přesuňte do světa zítřka. První pozorování dneška je zřejmé na první pohled. My všichni jsme ultra propojeni. Ano, již v dnešní době jsme všichni, téměř všichni, online. Většina obyvatel západního světa vlastní chytrý telefon.

A co je to vlastně chytrý telefon?

Chytrý telefon je počítač, který je 500 000krát výkonnější než počítače, které dopravily člověka na Měsíc. Dnes probíhá doslova technologická revoluce. Připouštím, že tato revoluce je extrémně nedávná, je stará zhruba 10 let. Jsme tedy stále ještě v plenkách. Ale v současné době už čtvrtina lidí na svém chytrém telefonu používá aplikace, které se nazývají zdravotní. Samozřejmě tyto aplikace nejsou dnes ještě zcela dokonalé, ale dnes výzkumníci tvrdí, že v budoucnu budou tyto aplikace navrhovat vědci a lékařští odborníci. „A toto efektivní monitorování různých vitálních funkcí lidského těla bude jednou bojovat proti chronickým nemocem v jejich rané fázi a tím dojde k posunu střední délky života,“ říká Elisa Godardová.

Je toto optimistická vize o výhodách těchto aplikací?

Elisa Godardová tvrdí, že není. Samozřejmě pokud jde o užívání těchto technologií, budou se stále více zdokonalovat. Tento vývoj je zcela logický. Chroničtí pacienti budou neustále informováni o svých vitálních funkcích. A to je jedna z výzev, která nás čeká. Vypadá to, že tím se bude zvyšovat i zodpovědnost všech. Jde o to, jak jednou zvládnout nemoc. Ať už je definovaná na základě patologických změn orgánů a tkání, nebo ji definuje Světová zdravotnická organizace. Takto ultra propojený pacient bude jednou z hlavních pák velké transformace, na jejímž samém počátku se nacházíme. Pokud to v budoucnu budeme se sebou myslet vážně, abychom se udrželi v té nejlepší formě, budeme analyzovat svůj zdravotní stav, ale i vše co přijmeme a vyloučíme, pomocí biosenzorů. Bude to zcela přirozené, podobně jako dnes nosíme své fitness náramky.

A co to znamená?

Získáme tak značné množství digitálních dat a informací o tom, že máme přijmout to, co nám chybí. A čeho máme dostatek, to omezíme. Tato technická integrace je vlastně metamorfóza životního stylu. Můžeme to nazvat, chcete-li, jako kybernetickou transformaci pomocí biosenzorů.

Nutně se nabízí další otázka, a není to otázka nová, ale bude mít nový význam.

Občané začnou o sobě sbírat velké množství digitálních dat. Budou používat technologie, které je budou kontrolovat a motivovat k dobré kondici a zdraví. Podle srdeční frekvence, krevního tlaku a dalších biomedicínských údajů budou velmi dobře informováni o svém zdraví a o své kondici. Budou mít tyto informace velmi přesné a budou je mít velmi rychle.

Co se stane potom?

Budou mít pocit, že mají kontrolu sami nad sebou. Takže směřujeme pomalu k tomu, že bude každý sám sobě doktorem a lidé se pak stanou nezávislejšími? Znamená to, že lékařská věda budoucnosti už nebude na straně lékařů a ošetřovatelů?

Je zde velké riziko, že pacienti, kteří se sami budou diagnostikovat z domova, budou v pokušení se léčit sami. Tím spíše, že technologie, kterou budou používat, bude sama schopna navrhnout konkrétní léčbu. Svět zítřka je již v některých oblastech realitou. Robotická chirurgická paže je stoprocentně přesná a výkonná na rozdíl od lidské ruky. Umělá inteligence a její algoritmy jsou schopny pomocí statistik a analýzy velkých dat velice přesně a hlavně rychle stanovit diagnózu, čehož není schopna žádná lidská bytost. Takže to skončí tak, že diagnóza už nebude stanovena na základě lidského úsudku? Je to možné? Elisa Godardová říká, že ne. Má na mysli diagnózu psychotických pacientů, pacientů s Alzheimerovou chorobou a pacientů s degenerativními onemocněními. A to se v této souvislosti ani nemluví o transferech a humanitních posunech, kdy bychom také mohli uvěřit, že smrt je v budoucnosti vlastně léčitelná nemoc.

Je jasné, že u této futurologické vize není čas se zabývat všemi těmito tématy, a tak se Elisa Godardová zaměřila na 3 hlavní otázky:

První otázka se týká pozorování a sběru dat. Druhá otázka se zabývá příkladem technologického a vědeckého vývoje, který můžeme nazvat digitálním dvojčetem. V posledním bodě se zabývá pacientem a jeho právy.

Bod jedna – pozorování a sběr biomedicínských dat. Představme si, prosím, že již existují podkožní čipy, mikrosenzory a mikroprocesory, které máme vpraveny do lidského organismu. Velké množství dat bude ukládáno do naší virtuální zdravotní karty. Data z podkožních implantátů a mikroprocesorů budou zpracována a budou se zaznamenávat pomocí mikrovlnné nebo rádiové technologie a přesně aktualizovat v čase. Člověk bude takový polo-robot, který bude napojen na blízké zdravotní středisko, které bude připravené zasáhnout v případě problému. Starší člověk tedy může zůstat sám doma bez svých blízkých. Budou se o něj starat jeho podkožní implantáty, čipy a senzory. Toto je jedna z možností, jak budou vznikat digitální lékařské záznamy. Tyto záznamy budou samozřejmě sdílené a budou je shromažďovat technologické firmy, které tak získají obrovské pravomoci. Samozřejmě se v budoucnu bude muset vyřešit také právní otázka tohoto postupu. O tyto technologie je v současnosti čím dál větší zájem. 

Mnoho lidí dnes vlastní iPhone. Někteří tito majitelé jsou v zajetí digitální technologie. Jejich chytrý telefon se ptá, a to několikrát denně: Už jste si synchronizovali zdravotní aplikace? Haló, není už nejlepší čas jít do postele? Toto oznámení vás 45 min. předem informuje, že je nejlepší čas jít spát. Když poslouchají hlasitou hudbu ve svých sluchátkách, která jsou napojena na iPhone, stává se, že technologie upozorní na škodlivost tohoto jednání a sama hlasitost omezí. Všímáte si? Zde zasahuje Velký bratr zvaný Kontrola se svojí Velkou sestrou zvanou Virtuální realita.

Dnes máme tu výhodu, že je jen na naší svobodné vůli, zda budeme v zajetí technologie. Můžeme se tedy svobodně rozhodnout, zda technologii budeme používat, nebo nikoliv. Je otázka, jak to bude do budoucna, jak budou omezována naše lidská práva a jak daleko jsme ochotni zajít ve jménu ochrany zdraví. Otázka sběru dat bude veliký problém. Jak už Elisa Godardová uvedla, data se budou sbírat automaticky a na dálku a my můžeme zůstat sami doma, aniž bychom někam chodili. Staneme se tedy společností osamělosti a izolace? Pokud souhlasíme s vývojem technologie, která se o nás bude starat, co potom zbyde z mezilidských vztahů? To bude jeden z problémů lékařské etiky. Bude nám chybět lidská laskavost, ale nezapomeňme, že i pod rouškou laskavosti můžeme napáchat i spoustu škody. Co je dobré pro mě, nemusí být dobré pro druhé.

Přejdeme k druhému tématu – digitální dvojče. V blízké budoucnosti bude existovat několik druhů digitálních modelů pacienta. Máme-li spoustu digitálních dat, můžeme stanovit přesný digitální model, který může být vykreslen i ve 3D hologramu. O co přesně se jedná? Díky počítačové simulaci vytvoříme holografický digitální model, na kterém bude možno testovat konkrétní schémata a protokoly i konkrétní medikamenty, a tak stanovíme strategii léčby. To je opravdu vzrušující. Léky a léčebné postupy budou testovány touto novou technologií a nemusí být testovány in vivo ani in vitro. Tento test se bude možná nazývat in silico – podle názvu materiálu, který se používá v počítačových procesorech, prorokuje Elisa Godardová.

Je jasné, že tyto testy nenahradí simulaci na živých systémech, ale i tak by to skutečně mohlo výrazně pomoci k urychlení terapie. Tato digitální identita je již vyvíjena v laboratořích medicínského výzkumu.

Myšlenka digitálních dvojčat je však pojetí medicíny, které musíme také zpochybnit. Představte si, že provádíme jenom testy in silico. Myslíte si, že jsme na cestě k nulové chybě? A kde je vědecký induktivní a deduktivní přístup? Je potřeba si také uvědomit, že digitální dvojče má své hranice a nedostatky. Pamatujme, že medicína je jako nová bota. Nejprve je tvrdá, ale potom se musí takzvaně rozšlápnout, to znamená, že bez zkušeností a omylů se k dobré a přesné diagnóze nedostaneme.
Kde a jak budeme uchovávat výsledný 3D holografický model? Co s ním uděláme? Jak máme sdílet informace? Ochráníme všechna tato data?

Máme tedy své digitální holografické dvojníky, což je veškerá naše identita, náš genom, naše anamnestické údaje, data ze senzorů, zkrátka všechno, čím jsme. Všechno bude uložené někde v datovém úložišti nebo lékařské laboratoři pod zástěrkou ochrany našeho zdraví. Neexistuje žádná evropská ani světová právní regulace ve prospěch sběru těchto dat. Povedou tyto simulace opravdu k pokroku, výzkumu a k ochraně našeho zdraví? Rizika zneužití a tím i následného vydírání jsou velmi vysoká a nepředstavitelná.

A co výsledek simulace? Ten může být přesvědčivý jen v určitém kontextu a situaci. Ale lidské tělo, a medicína je věda o lidském těle, může reagovat zcela odlišným způsobem, a ne na základě zákonů kybernetiky a matematiky.

A opravdu chcete zredukovat člověka jen na pouhý digitálně-matematický model?

Třetí příklad, nad kterým bychom se měli zamyslet: Budeme mluvit o pacientovi, jeho právech a povinnostech.

Co bude mít pacient budoucnosti? Jaká nová povinnost mu přibude?

Ano, mám na mysli zodpovědnost. Pacient moderní doby bude zodpovědný za své zdraví a to je možné zejména díky digitální technologii. Pacient bude jako zodpovědný občan zodpovídat za své zdraví. To bude jeho zásadní povinnost. Futurologové se dívají na tohoto pacienta jako na páteř budoucího zdravotního systému.

Co to ale znamená být zodpovědný za své zdraví?

Mít odpovědnost za své zdraví znamená, že je to moje chyba, když jsem nemocný. Znamená to, že jsem se ke svému tělu nechoval tak, jak jsem měl. Opravdu, pokud někdy dostanu rakovinu plic, je to proto, že kouřím příliš mnoho. A pokud mám zdravotní problém a souvisí to s tím, že mám nadváhu, je to tím, že nejím správně – podotýká Elisa Godardová.

V budoucnu budou pacienti motivováni i káráni svými digitálními nástroji. K čemu to povede? Nepovede to náhodou k pocitům viny? Nebude ten pocit tak silný, že povede k dalším onemocněním, teď už psychosomatickým?

Nesmíme zapomínat, že otázka individuální odpovědnosti vede ke kolektivní odpovědnosti společnosti jako celku. Je veliký přelud, pokud si myslíme, že schopnost onemocnět závisí pouze na nás, říká Elisa  Ukazuje to na něco velmi běžného v naší současné společnosti a tím je hyper-individualismus, který popírá jakoukoliv formu kolektivu. Ano, myslím, že veškerá zodpovědnost za pacientovo zdraví se týká jak individuální, tak kolektivní odpovědnosti. Nejsme přece odděleni od světa, kde žijeme a za který odpovídáme. Souhlasíte se mnou, že? A co životní prostřední? Ano, při řešení této otázky musíme hovořit o ekologii. Průmysl balancuje na ostré hraně mezi přírodou a technologií. Pokusit se definovat, jaké je to být člověkem a kam směřuje celé lidstvo, je pro dnešek i pro zítřek velmi důležité.

Přiblížili jsme si, jaká nás čeká úžasná budoucnost, ale stůjme oběma nohama na zemi. Zítra bude lékem i to, že jsme někomu podali léky. Pacient zítřka, stejně jako pacient dneška, bude hledat společnost a společenské vazby, jednoduchost, lidské teplo a vřelé slovo. Všechno to, co není schopna poskytnout digitální technologie. Jeden příklad za všechny. V Japonsku vyvinuli robotickou ruku, která má za úkol hladit pacienta, který je v kómatu, aby tak měl určitou taktilní formu kontaktu. To je přeci absurdní! To je podvod! Rozčiluje se Elisa Godardová.

Ohromný nástup technologie jsme zažili při takzvané internetové bublině. Byli jsme ohromeni nástupem digitální technologie, něčím, co jsme nepředvídali, ale na co jsme se začali všichni spoléhat. A nakonec nám ta bublina splaskla. Nyní nás překvapuje globální pandemie a my jí musíme nějakým způsobem čelit. Během současné globální pandemie covidu-19 došlo takřka k exponenciálnímu růstu konzultací na dálku, takzvané e-medicíně. Je to určitý nástin budoucnosti? Velkou výzvou zítřejší medicíny bude medicína, která bude bojovat proti lhostejnosti. Medicína, která bude schopná péče, která bude schopná útěchy. Vztah lékař–pacient je zkrátka vztah: jedno slovo – jeden dotek – jedna útěcha. Ano, toto je lék budoucnosti. Stejně jako dnes jde o vřelý lidský vztah mezi pečovatelem a pacientem. Medicína budoucnosti je i to, že dovolíme, jaké technologické nástroje nahradí člověka. Jak jsme si již říkali, jsou počítače ve srovnání s lidmi schopny zpracovávat mnohem větší množství dat, tedy mnohem větší množství pacientů. Jejich algoritmy dokážou řešit velmi složité problémy. Nemají však empatii a zkušenosti nabyté léčbou jiných pacientů, kteří měli podobné příznaky a podobnou genetiku.

A co lékaři? Jak se vypořádají s tímto novým prostředím? Jaká je jistota lékařské profese budoucnosti?

Jedno je jisté. Jejich práce už nebude taková jako dnes. Doktor Zítřek bude jakousi záchrannou sítí poskytující zdravý rozum, že úsudek technologického zařízení je správný. „Musíme si uvědomit, že jsme lidé a že žijeme mezi lidmi!“ končí Elisa Godardová své vystoupení.

MUDr. Jiří Prokopec

Členství v HLA
Online
přihláška
Homeopatické vzdělávání garantované HLA, nejbližší vzdělávací akce:

Kontakt

Homeopatická lékařská asociace, z.s.
Národní 11
Praha 1 110 00
Česká republika mapa

Email:
info@hla-homeopatie.cz

Kontakty na lékaře-homeopaty:
svethomeopatie.cz

Kontakty na kancelář HLA:
Tým HLA

Pro média:
Informace pro média a tiskové zprávy naleznete zde