Tisková zpráva: Dospívání pod tlakem - proč dnešní teenageři nesou víc, než by měli

Tisková zpráva: Dospívání pod tlakem - proč dnešní teenageři nesou víc, než by měli

Dívá se do testového zadání a neví. Ne že by to neuměla. Ne že by se neučila. Rok a půl dělala všechno správně. Chodila na přípravné kurzy, psala testy nanečisto, obětovala víkendy i odpoledne. Jenže teď sedí v lavici a má pocit, že se její mozek vypnul. „Popisovala mi, jak sedí u toho testového zadání a vlastně nic ji nenapadá. Má absolutní okno. Byla i paralyzovaná, ani nemohla vzít tužku, aby to napsala,“ vzpomíná na jednu svou pacientku pediatrička MUDr. Hana Duffková.

Podobné příběhy dnes ve své ordinaci slýchá stále častěji. A nejde jen o přijímací zkoušky. Dospívající přicházejí s bolestmi břicha, bolestmi hlavy, nespavostí, úzkostmi, ztrátou motivace nebo úplným uzavřením se do sebe. Mnozí rodiče přitom říkají totéž: „To dítě takové nebylo.“

Jenže dnešní dospívání už není stejné jako před deseti nebo dvaceti lety. Generace, která musí zvládnout všechno. Škola. Sport. Kroužky. Přijímací zkoušky. Sociální sítě. Vztahy. Vzhled. To všechno se odehrává současně. „Děti dnes mají pocit, že musí být úspěšné úplně ve všem. Ve škole, ve sportu, mezi vrstevníky i na sociálních sítích. A to jsou obrovské nároky,“ říká MUDr. Duffková.

Zatímco dříve skončil školní den odchodem domů, dnešní dospívající si tlak nesou v kapse. Sociální sítě vytvářejí svět, ve kterém jsou ostatní neustále krásnější, úspěšnější a šťastnější. Každý neúspěch je viditelnější a každé selhání bolí víc.

Jak na stres před zkouškami

Nejnáročnějším obdobím bývají podle zkušeností MUDr. Duffkové přijímací zkoušky. Mnoho dětí se na ně připravuje už od osmé třídy a rok a půl života prožívají v permanentním stresu. A právě tehdy se často objevují první psychické potíže. U studentů, kteří před zkouškou doslova zamrznou, sahá MUDr. Duffková často po homeopatiku Gelsemium sempervirens. Ve své praxi používá nejčastěji ředění 15 nebo 30 C, podávané denně během akutního období. Podle jejích zkušeností pomáhá dětem, které ochromí strach z očekávané události natolik, že nedokážou využít znalosti, které ve skutečnosti mají.

Stejný lék doporučuje také dětem, které se začnou bát chodit do školy. Ráno je bolí hlava, bolí je břicho a při pomyšlení na školní budovu je přepadá úzkost. „Vy mu rozpustíte ten strach z toho, co bude, až do té školy vkročí. A oni najednou zjistí, že to zvládnou,“ vysvětluje.

Když psychika začne mluvit tělem

Ne každé dítě dokáže říct, že je pod tlakem. Místo toho začne bolet břicho nebo hlava, nebo se objeví pálení žáhy. „Jak může mít čtrnáctileté dítě pálení žáhy?“ ptá se MUDr. Duffková.
Přesto se s tím setkává překvapivě často. Mnoho dospívajících přichází do ordinace s bolestmi žaludku. Vyšetření bývají v pořádku, ultrazvuk nic neukáže, krevní testy také ne. Teprve při delším rozhovoru začne vycházet najevo, co se děje v jejich životě. Rozchod. Strach ze školy. Konflikty mezi rodiči. Přetížení. „To dítě opravdu bolí břicho,“ zdůrazňuje lékařka. „Není to výmluva.“

Pokud se nepotvrdí žádná organická příčina, bývá jedním z jejích nejčastějších pomocníků homeopatický lék Nux vomica. Začíná obvykle ředěním 9 C ráno a večer, po využívání první tuby přechází na 15 C jednou denně a následně na 30 C jednou denně. Podle jejích zkušeností nejde jen o podporu trávení. Často se současně zlepší spánek, schopnost regenerace i celková psychická odolnost.

Jiný obraz představují děti, kterým se pod vlivem stresu doslova rozjede hlava. Přemýšlejí nad všemi možnými katastrofickými scénáři, nedokážou se zastavit a před důležitou událostí je často trápí průjem. Právě tady se podle MUDr. Duffkové často objevuje Argentum nitricum. U výrazné anticipační úzkosti doporučuje ředění 30 C, někdy i preventivně jednou týdně v období zvýšené zátěže.

Rozchod není maličkost

Dospělí mají tendenci první lásky podceňovat. Jenže pro dospívajícího může být první rozchod jednou z nejbolestivějších zkušeností života. MUDr. Duffková vzpomíná na dívku, která byla ve vztahu šťastná. Když jí partner oznámil konec, zhroutil se jí svět. Byla roztřesená. Bušilo jí srdce. Nedokázala sedět na místě. „Říkala mi, že začala běhat, protože se z toho potřebovala vyběhat,“ popisuje lékařka. Právě v takových situacích používá často Aconitum napellus 30 C, obvykle 5 granulí jednou až dvakrát denně podle intenzity obtíží. Pokud jde o silné trauma staršího data, pracuje někdy i s ředěním 200 C.

Vedle šoku se ale často objevují i silné emoce. Pláč, zoufalství, pocit, že bez druhého člověka není možné dál fungovat. V těchto případech bývá podle MUDr. Duffkové vhodná Ignatia amara 15 C, podávaná denně během akutního období. „To je lék pro lidi, kteří dávají emoce ven. Pláčou, hroutí se a mají pocit, že jim skončil svět,“ vysvětluje.

Některé děti neprožívají bolest navenek. Nepláčou. Nekřičí. Jen se postupně stáhnou do sebe. Právě v těchto případech lékařka nejčastěji sahá po homeopatickém léku Natrum muriaticum. Typický je hluboký smutek, ztráta, neschopnost sdílet emoce a tendence trpět o samotě. Může jít o rozvod rodičů, ztrátu blízkého člověka, rozpad přátelství nebo odmítnutí vrstevníky.

Jiný typ citlivosti představují děti, které velmi těžce nesou odmítnutí a potřebují silné citové vazby. Právě u nich podle MUDr. Duffkové často nachází místo homeopatikum Pulsatilla. Typicky jde o velmi emotivní dívky, které dospívání prožívají intenzivně a každá změna jejich světa se jich hluboce dotýká.

Šikana, o které rodiče často nevědí

Největší problém šikany je, že o ní dospělí dlouho netuší. Děti se stydí a bojí se svěřit. Změní se známky, přijdou výbuchy vzteku, uzavřenost, někdy dokonce agresivita vůči sourozencům nebo rodičům. Právě u dětí, které zažívají nespravedlnost, ponižování nebo dlouhodobou křivdu, používá MUDr. Duffková často lék Staphysagria v ředění 15 nebo 30 C.

Podle jejích zkušeností se potlačené emoce mohou projevit nejen psychicky, ale také na kůži. Není výjimkou, že se objeví ekzém nebo jiné kožní problémy. Pokud je šikana spojena s náhlým šokem, například po zveřejnění ponižujícího videa nebo příspěvku na sociálních sítích, vrací se znovu k léku Aconitum napellus, který považuje za jeden ze základních léků první pomoci.

Perfekcionisté, kteří si nedovolí selhat

Některé děti nejsou pod tlakem okolí, ale největší tlak vytvářejí samy sobě. Učí se déle než ostatní, kontrolují každou chybu a neúspěch prožívají jako osobní katastrofu. Právě u těchto dospívajících lékařka často sahá po homeopatickém léku Arsenicum album. Ve své praxi používá často tento lék v ředění 15 C, například večer před spaním u lidí, kteří se kvůli úzkosti nedokážou uklidnit a usnout.

Když tělo potřebuje podporu

Podle MUDr. Hany Duffkové je velmi důležité, aby si rodič všiml, že se něco změnilo. Právě rodič bývá první, kdo pozná, že dítě najednou přestalo spát, směje se méně než dřív nebo se zavírá ve svém pokoji. A právě tehdy je důležité nezlehčovat, nesrovnávat a neříkat: To přejde. Protože za bolestí břicha může být strach a za vztekem bezmoc. A za zavřenými dveřmi dětského pokoje volání o pomoc. Proto je velmi důležitá komunikace. Ne dokonalost, ne výkon, ale pocit, že když je člověku nejhůř, má vedle sebe někoho, kdo ho přijme a vyslechne.

 

Kontakt pro média:

Lucie Nestrašilová
manažerka
Homeopatická lékařská asociace, z.s.
Telefon: 773686002