Mezinárodní homeopatický kongres LMHI v Lipsku, 14. 6. – 17. 6. 2017

V polovině června letošního roku jsem měla spolu s MUDr. Pavlou Koželuhovou příležitost zúčastnit se homeopatického setkání pořádaného mezinárodní homeopatickou společností LMHI (The Liga Medicorum Homeopathica Internationalis). Akce se konala v rodné zemi Samuela Hahnemanna, v německém městě Lipsko, kde Hahnemann praktikoval homeopatii více než 10 let.  

Kongres měl podtitul „Networking in medical care – collaboration for the Benefit of the Patient“ (Mezioborová spolupráce v lékařské péči – benefit pro pacienta).

Jednalo se o velkolepou akci, na které zazněla spousta zajímavých přednášek o homeopatii samotné, ale i o mezioborové spolupráci, tak zásadní v péči o pacienta.

Přednášky probíhaly paralelně až v sedmi sálech. Bohužel jsme neměly schopnost se rozdvojit, či až rozčtvrtit, a tak bylo někdy rozhodování, kam se vydáme, náročné. Příspěvky se týkaly strategie péče v jednotlivých oborech, jako je pediatrie, urologie, nefrologie, imunologie, geriatrie, paliativní medicína a řada dalších, ale bylo možné si vyslechnout i přednášky z veterinární medicíny nebo ze stomatologie. Část jich pak byla zaměřena na proving nových léků, na výzkum a na zhodnocení mezioborové spolupráce v nemocnicích.

S MUDr. Koželuhovou jsme si vybíraly spíše sdělení z klinické praxe. Zajímavé pro nás bylo i to, jak měli různí lékaři k léčbě různé přístupy. Někteří ve své praxi užívali spíše metodu výběru jednoho léku, přičemž postupně zvyšovali potence, jiní naopak kombinovali léky podobným způsobem, jak nás to učí klinická homeopatie CEDH, tj. vybrat lék konstituční (lék citlivého typu), k němu přidávat lék tzv. miasmatu (lék chronického způsobu reakce) a akutní problém léčit preparáty nízké potence.

Mne osobně nejvíce oslovil přístup paní doktorky Chammah z Německa, která u autoimunitních onemocnění kombinuje léčbu homeopatickou s tzv. micro imunoterapií a s orthomolekulární terapií. Micro imunoterapií je myšleno užití molekulárních působků imunitní odpovědi, jako jsou interleukiny, TH lymfocyty a další látky v minimálních koncentracích (nanokoncentracích i nižších). Orthoterapií je pak myšleno doplnění stopových prvků tam, kde je to potřeba, opět v minimálním množství – velmi často je jednalo o selen či zinek.

Co se týče potencí léků, byla užívána celá škála, mnoho lékařů se ale kloní k podávání LM (nebo také Q) potencí, které působí velmi jemně a po jejich nasazení nebývá vidět zhoršení. S výhodou jsou používány u oslabených pacientů (např. polymorbidních či onkologických). Tyto potence je výhodnější podávat ve formě kapek.

Podnětů k zamyšlení byla celá řada a bylo fascinující, jak byla konference otevřená různým homeopatickým léčebným přístupům. Pro mne osobně je to nejen ukázka tolerance, ale hlavně víry v homeopatii. Toho, že různé homeopatické přístupy mají stejný cíl a tím je co nejvíce pomoci pacientům od jejich utrpení a to jak kurativou, tak i paliativní péčí.

18. 6. 2017 Praha, MUDr. Magdalena Záchová