Kulatý stůl na téma „Well-being“ v kruhu platformy Šťastné Česko
Myšlenka o šťastném člověku jako indikátoru prosperující společnosti se zrodila v Bhútánu za vlády čtvrtého krále Džigme Wangčhung v roce 1979. Představil tehdy strategii země soustředěnou směrem ke zvýšení HRUBÉHO NÁRODNÍHO ŠTĚSTÍ, a ne obvykle ekonomicky zaměřenou na růst hrubého domácího produktu.
Jako výzvu k realizaci této myšlenky v konkrétních krocích politické a řídící moci se oficiálně rozhodly vládnoucí špičky na Novém Zélandu. Iniciátorem inovativního přístupu ke společenské prosperitě převzalo tehdy Ministerstvo financí, které vnímalo nutnost začít nejen s materiální, ale i nemateriální podporou obyvatel. Doslova přispívat k jejich osobnímu pocitu štěstí. Šťastný člověk je nejen pozitivním zdrojem inspirace pro své okolí, ale jeho výkonnost a kreativita se maximalizují. Dalším zajímavým dopadem je, že šťastný člověk prostě nebývá nemocný a současně chce učinit šťastnými i lidi ve svém okolí.
Vzápětí se přidaly i další země - Norsko a Skotsko, kde se platforma národního rámce několik let snažila prosazovat směřování k vizi šťastnějších obyvatel v prosperující společnosti. Například ve Skotsku se situace vyvíjela od roku 2007, kdy se objevuje první politická vůle tímto směrem, ale moc potřebná k realizaci této cesty se otevřela teprve až v roce 2015. Dnes v Norsku existuje „národní rámec efektivity“, jehož zásadním předpokladem se stále více rýsuje well-being obyvatel. V regionech vznikají konkrétní projekty ke zlepšení komfortu života a společenského propojení. Příklady najdete na www.nationalperformance.gov.scot.
K nám dorazil podnět k vytvoření platformy „Šťastné Česko“ až v roce 2015. U nás probíhá zatím v rovině mapování pocitu spokojenosti obyvatel naší země. V rámci diskuze vystoupil Ondřej Konečný se studií agentury STEM RESEARCH 2020, která kvantifikovala pocit štěstí ve smyslu plnosti života napříč naším obyvatelstvem. V minulých letech obvykle dominovala nižší míra životní pohody mezi starší populací a lidmi ze sociálně slabších skupin. Avšak specifický pandemický rok 2020 ukázal překvapivé zjištění: lidé se u nás v tomto roce cítili spokojenější a co víc - začali si uvědomovat hodnotu štěstí. Naprosto šokující pak bylo zjištění, že nejvíce frustrovanou složkou naší společnosti jsou mladí lidé ve věku 18-29 let! Zejména pak ti, kteří pracovali z domova, vnímali velmi negativně i ztrátu sociálních vazeb a lidských svobod.
Z uvedeného statistického projektu tedy jasně vyplývá:
- OPTIMISTICKY LADĚNÍ lidé jsou obecně šťastnější
- nezbytností k životní spokojenosti je OSOBNÍ SOCIÁLNÍ SÍŤ a VZTAHY
- rozměry pocitu štěstí nelze zobecňovat, neboť každý z nás má subjektivní pohled na situaci vznikající mixováním těchto základních „ingrediencí“: ZDRAVÍ, VZDĚLÁVÁNÍ, POCIT BEZPEČÍ, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, VOLNÝ ČAS A JEHO VYUŽITÍ a to ve zcela individuálním poměru!
Stojí tedy před námi výzva, dostat tyto lidské rozměry do středu politického pole, jak na úrovni regionů, tak i v mocenské a zákonodárné rovině!
Vnímám roli lékařů jako zcela mimořádnou, a to ve směrování pacientů k osobní zodpovědnosti za své zdraví, k uznávání morálních hodnot a k posilování empatie mezi lidmi.
MUDr. Ilona Ludvíková
předsedkyně HLA
Kontakt
Homeopatická lékařská asociace, z.s.
Národní 11
Praha 1 110 00
Česká republika mapa
Email:
info@hla-homeopatie.cz
Kontakty na lékaře-homeopaty:
svethomeopatie.cz
Kontakty na kancelář HLA:
Tým HLA
Pro média:
Informace pro média a tiskové zprávy naleznete zde