Tenkrát v listopadu ... 89

Tenkrát v listopadu ... 89

Mohu říci, že to bylo tenkrát, nejšťastnější období mého života. Měla jsem 2 malé děti (1985, 1987) a prožívala jsem obrovské štěstí, že budou žít svobodněji. Trochu jsem záviděla své nejmladší sestře, že mohla být tenkrát přímo na Václavském náměstí …

Celá naše rodina tenkrát byla v euforii, zvláště můj otec, který tvrdě doplatil za své aktivity v roce 1968. Samozřejmě z pohledu dnešních dnů to byla euforie přehnaná, ale nám dodala tenkrát obrovskou sílu a energii.

Já jsem tuto energii z velké části celých těch 25 let investovala do homeopatie. Měla jsem i velkou osobní motivaci, protože můj tenkrát čtyřletý syn trpěl častými otitidami a enurézou. Věděla jsem, že jsou to následky komplikovaného těhotenství a těžkého porodu, ale neuměla jsem si s tím poradit. Ani moji kolegové lékaři neuměli účinně pomoci.

Začala jsem studovat všechny homeopatické kurzy, které se v devadesátých letech v naší zemi konaly. A tenkrát byly Čechy křižovatkou snad všech světových homeopatických škol. Jezdili k nám Francouzi – lektoři školy CEDH (Centrum pro vzdělávání a výzkum v homeopatii se sídlem v Paříži), jejíž pobočka se u nás etablovala v roce 1992. Osobně jsem se setkala s charizmatickým tenkrát téměř devadesátiletým Jeanem Boironem, zakladatelem stejnojmenné firmy.
Ale byly to i jiné školy – anglická, rakouská, holandsko-indická …

Byly to tenkrát zlaté časy: všichni lektoři se nám snažili nezištně předat své zkušenosti. Díky tomu, že mám tolik různorodých učitelů, mohu si dnes dovolit říci, že homeopatie je jen jedna, i když individuální přístupy mohou být odlišné.

Čas běžel dál …
Skutečně běžel, protože aktivit bylo mnoho a stálo velké úsilí všechno stíhat. Syn se během jednoho roku homeopatické léčby zcela uzdravil a dnes je z něho pohodový mladý muž, který si našel v životě své místo. Dcera v podstatě nepoznala jiné léky než homeopatické.

Na druhou stranu to měly děti i manžel se mnou těžké, protože jsem mnoho víkendů trávila na homeopatických seminářích. Myslím, že dnes mi to už odpustili … Bez podpory mé úžasné rodiny by to určitě nešlo!!!

Když se ohlédnu, co se za těch uplynulých 25 let událo, zdá se mi to až neuvěřitelné: založení Klubu CESTY KE ZDRAVÍ pro mé pacienty (1990), založení HLA (2007), přednášky pro CEDH, přednášky na kongresech homeopatických i odborných lékařských (s homeopatickými tématy) doma i v zahraničí, autorské homeopatické semináře, články odborné i pro laickou veřejnost atd.
A samozřejmě ordinace: do roku 2008 jsem pracovala jako obvodní lékař nabízející homeopatii i akupunkturu, od roku 2008 mám jen homeopatickou poradnu.

Díky za těchto 25 let, díky za to, s kolika úžasnými lidmi jsem se v průběhu toho času mohla potkat. Vynasnažím se dál předávat své zkušenosti, protože homeopatie se „vyplatí“:
TI, KDO SE LÉČÍ HOMEOPATICKY, JSOU NEJEN ZDRAVĚJŠÍ, ALE I SVOBODNĚJŠÍ!

MUDr. Hana Váňová
předsedkyně HLA